Definice

Registrace akce
Potvrzení o kladném rozhodnutí ŘO ve věci poskytnutí dotace z OPŽP a postoupení žádosti k následné administraci (5 ti letá) a podpoření; o registraci akce je vydán registrační list, který obsahuje výchozí částku dotace a rámcové podmínky jejího poskytnutí.

Agentura ochrany přírody a krajiny

Agentura ochrany přírody a krajiny je v rámci prioritní osy 6 pověřena pro SFŽP ČR provádět příjem žádostí a provádět formální kontrolu, hodnocení ekologické relevance a hodnocení technické úrovně projektů.

 

Akceptace

Potvrzení formální úplnosti a přijatelnosti žádosti (projektu); umožňuje postoupení žádosti v procesu administrace k věcnému hodnocení žádosti (projektu).

 

Alokace

Objem finančních prostředků určený pro konkrétní oblast podpory nebo prioritní osu v rámci operačního programu. Alokací se dle kontextu rozumí též množství finančních prostředků určených pro daný stát, pro příslušný cíl regionální politiky nebo pro určitý operační program.

 

Bene-fill

Elektronické (internetové) prostředí pro vyplnění formuláře žádosti do OPŽP a komunikaci se SFŽP ČR při podání i následné administraci žádosti, dostupné na adrese http://zadosti-opzp.sfzp.cz nebo odkazem z www.opzp.cz.

 

Biomasa

Biomasa je souhrn látek tvořících těla všech živých organismů, jak rostlin, bakterií, sinic, řas, hub, lišejníků a mechorostů, tak i živočichů. Tímto pojmem často označujeme rostlinnou biomasu využitelnou pro energetické účely. Energie biomasy má svůj prapůvod ve slunečním záření a fotosyntéze, proto se jedná o obnovitelný zdroj energie. Celková hmotnost biomasy je obvykle stanovena vážením, popřípadě též odhadem z objemu nebo délky těla. U čerstvě nalovených organismů je stanovena živá nebo čerstvá biomasa. Přesnější je stanovení biomasy suché (sušiny) a sušiny bez popelovin. Energetická hodnota biomasy je stanovena buď spálením v joulometru, nebo na základě podílu proteinů, cukrů a tuků.

 

Bytový panelový dům v majetku obce je obytnou budovou

- Obytná budova je typ budovy s touto specifickou charakteristikou: struktury navržené a postavené pro bydlení lidí, obydlí a domovy, přístřeší poskytující ochranu a prostor pro lidi.
- Veřejná budova je typ budovy s touto specifickou charakteristikou: struktura navržená a postavená pro podporu veřejné infrastruktury a systémů jako je vláda, vzdělávání, zdravotnictví, služby, doprava, komunikace a civilní ochrana. Např. obchod, Obecní úřad, škola, školka, restaurace, čekárny veřejné dopravy, zařízení zdravotní péče, věznice,..
- Komerční budova je typ budovy s touto specifickou charakteristikou: struktura navržená a postavená pro ziskový sektor a obchod za účelem směny zboží za peníze, výměny či barteru, podnikatelských aktivit, a korporací.

- Obytná budova je typ budovy s touto specifickou charakteristikou: struktury navržené a postavené pro bydlení lidí, obydlí a domovy, přístřeší poskytující ochranu a prostor pro lidi.

 

Datum zahájení fyzické realizace

Den prokazatelného zahájení realizace fyzických prací nebo první právně závazný příslib objednávky zařízení (v případě dodávek) nebo den zahájení poskytování služeb. (Za zahájení stavby se považuje den zahájení prací na vlastním provádění stavby, přičemž započetí těchto prací lze prokazatelně ověřit, např. dle protokolu o předání a převzetí staveniště či prvního záznamu ve stavebním deníku).

 

Datum zahájení projektu

Datum zahájení jakýchkoliv prací souvisejících s projektem. Těmito pracemi nesmí být stavební práce nebo právně závazný příslib objednávky zařízení (podle toho, co nastane dříve) s výjimkou předběžných studií proveditelnosti, zakládá-li projekt veřejnou podporu v režimu nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu nebo v režimu Pokynů k regionální podpoře na období 2007 – 2013 (2006/C 54/08).

 

Doba realizace projektu

Doba realizace projektu se liší dle typu projektu a dle podmínek jednotlivých operačních programů. Pohybuje se zpravidla od několika měsíců až po několik let. Specifikaci doby realizace projektu nalezne žadatel ve výzvě k překládání projektů a v Pokynech pro žadatele a příjemce. Maximální doba realizace projektu se však řídí obecným pravidlem n+2 (pro období 2011 - 2013) resp. pravidlem n+3 (pro období 2007 - 2010).

 

Datum ukončení fyzické realizace projektu

Den, kdy jsou prokazatelně uzavřeny a ukončeny veškeré aktivity projektu, tzn. den prokazatelného dokončení fyzické realizace (v případě staveb), datum dodání požadovaného zboží potvrzené předávacím protokolem podepsaným oběma stranami (v případě dodávek) nebo den ukončení poskytování služeb financovaných z programu. (V případě staveb či stavebních prací to je den převzetí dokončeného díla příjemcem, doložený písemným předávacím protokolem podepsaným oběma zúčastněnými stranami. Protokol o převzetí nesmí obsahovat žádné vady a nedodělky, které by bránily řádnému a bezpečnému užívání stavby k účelu stanoveném ve schváleném projektu.)

 

Datum ukončení fyzické realizace projektu

Den, kdy jsou prokazatelně uzavřeny a ukončeny veškeré aktivity projektu, tzn. den prokazatelného dokončení fyzické realizace (v případě staveb), datum dodání požadovaného zboží potvrzené předávacím protokolem podepsaným oběma stranami (v případě dodávek) nebo den ukončení poskytování služeb financovaných z programu. (V případě staveb či stavebních prací to je den převzetí dokončeného díla příjemcem, doložený písemným předávacím protokolem podepsaným oběma zúčastněnými stranami. Protokol o převzetí nesmí obsahovat žádné vady a nedodělky, které by bránily řádnému a bezpečnému užívání stavby k účelu stanoveném ve schváleném projektu.)

 

Datum ukončení projektu

Den předložení závěrečné monitorovací zprávy ze strany příjemce spolu s poslední Zjednodušenou žádostí o platbu na ŘO (Úřad Regionální rady). Závěrečnou monitorovací zprávu musí příjemce podat nejpozději do 60 kalendářních dnů od data ukončení (fyzické) realizace projektu. 

 

De minimis

(Podpora de minimis) Podpora de minimis nemá dopad na hospodářskou soutěž, ani neovlivňuje obchod mezi členskými státy Evropské unie (vzhledem ke své limitované výši), a proto není při dodržení všech ustanovení daných příslušným nařízením EK považována za veřejnou podporu.  Poskytnutí podpory v režimu de minimis nesmí u jednoho příjemce během tří po sobě jdoucích let přesáhnout částku EUR 200 000. Tento finanční strop platí bez ohledu na formu či účel podpory de minimis poskytnuté v předchozím tříletém období. Za tříleté období se považují fiskální roky používané k daňovým účelům.  Nařízení se nově vztahuje i na podpory v dopravě, avšak prahová hodnota je u projektů silniční dopravy snížena na 100 000 EUR v kterémkoli tříletém období.  Poskytovatel podpory je povinen informovat příjemce o povaze podpory de minimis a vyžádat od něj úplné údaje o podpoře de minimis, kterou během posledních tří let získal.  Pokud příjemce během rozhodného období tří let takovou podporu získal, musí být při poskytnutí nové podpory de minimis zachován strop ve výši 200 000 EUR. Do celkového limitu podpor de minimis se nezapočítávají jiné druhy podpor.  (Poskytování podpory de minimis se řídí Nařízením Komise č. 1998/2006 ze dne 15. 12. 2006, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis.  Podporu de minimis není možno kumulovat s jinou veřejnou podporou na stejné způsobilé výdaje, jestliže by kumulací došlo k poskytnutí vyšší míry podpory než je stanovena dle regionální mapy podpory (resp. v Nařízení o blokových výjimkách nebo v Rozhodnutí EK).  Viz také heslo „veřejná podpora“.

 

Cena v místě a čase obvyklá

Obvyklá cena existuje pouze u zboží, s kterým se běžně obchoduje. Je to cena běžná, pravidelně se opakující a odpovídající zvyku v daném místě a čase. Proto ji analýzou trhu můžeme odhadnout s poměrně velkou přesností nebo s malým rozptylem od průměrné hodnoty.

 

Cílové skupiny

Skupiny osob nebo organizací, na které je daná oblast podpory zaměřena. Cílové skupiny ve vazbě na realizovaný projekt jsou skupiny osob, které mají z projektu užitek, nebo jsou jím dotčeny.

 

Hodnotící kritéria u zadávání veřejných zakázek

Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je:

1.         ekonomická výhodnost nabídky, nebo

2.         nejnižší nabídková cena.

3.         Zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je ve výzvě nebo oznámení o zahájení zadávacího řízení. Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.
Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná. Celkový součet vah jednotlivých kritérií se musí rovnat 100 (%).
Zadavatel uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu ve výzvě či oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu. Jedná se o údaj, který musí být znám všem uchazečům výběrového řízení.
Jestliže zadavatel není objektivně schopen stanovit váhu dílčích hodnotících kritérií, uvede dílčí hodnotící kritéria v sestupném pořadí podle významu, který jim zadavatel přisuzuje.

 

Indikátor (ukazatel)

Indikátory slouží pro monitorování průběhu a výsledku realizace projektů, oblastí podpory, prioritních os a programů vzhledem ke stanoveným cílům. Seznam sledovaných indikátorů schvaluje monitorovací výbor a je součástí Prováděcího dokumentu ROP Střední Čechy. Každý žadatel o finanční podporu je povinen v rámci žádosti o poskytnutí dotace doložit monitorovací ukazatele projektu a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci dané oblasti podpory v Prováděcím dokumentu. Monitorovací ukazatele projektu budou mít klíčový význam při hodnocení realizace projektu a budou následně uvedeny ve smlouvě o poskytnutí dotace. Plnění monitorovacích indikátorů se vykazuje v monitorovacích zprávách. Nedodržení monitorovacích ukazatelů může vést k částečnému nebo dokonce i úplnému odebrání poskytnuté dotace.

 

Kofinancování (spolufinancování)

V každém programu hrazeném z fondů EU je nutné spolufinancování ze strany České republiky. V programovacím období 2007-2013 poskytují fondy EU maximálně 85 % alokace a národní spolufinancování činí 15 % (státní rozpočet, veřejné rozpočty). Pokud investice projektu vytvářejí příjmy, je podíl spolufinancování z prostředků EU snížen o tyto příjmy (čistý zisk). Tento model se užívá i při financování jednotlivých projektů. Každý projekt je zčásti hrazen finančními prostředky z fondů EU a zčásti jsou nutné vlastní zdroje žadatele. To znamená, že žadatel projekt kofinancuje. Více též viz Způsobilé výdaje.

 

Kogenerace
Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla. Umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv. Spalováním uhlovodíkových paliv, nebo využíváním jiných primárních zdrojů tepla v energetice a v dopravě při použití v motoru či turbíně se pro vlastní mechanickou práci nebo výrobu elektrřiny využije cca 30÷35% energie obsažené v palivu. Vzniká velké množství nízkopotenciálového tepla, které u běžných motorů z největší části (cca 50% energetického obsahu paliva) odchází v podobě horkých výfukových plynů a další ztrátové teplo, které je nutno odvádět z hlediska zachování funkčnosti motoru chladicí soustavou. Toto teplo představuje tepelné ztráty procesu výroby a přeměny energie. Vzhledem k fyzikálním omezením (Carnotův cyklus) toto teplo není možno použít k výrobě mechanické práce nebo elektřiny. U automobilu uniká bez užitku do okolí, ve velkých tepelných elektrárnách je vypouštěno chladicími věžemi. Při kogeneračním procesu je toto odpadní teplo výhodně využíváno k ohřevu teplé vody, vytápění a podobným účelům. Tak je současně využita energie pro výrobu elektřiny a ztrátové teplo je k dispozici k dalšímu použití. Lze tak dosáhnout přibližně 80% tepelné účinnosti vztažené na energetický obsah výhřevnost paliva. Proto kogenerace může být jednou z cest snižování emise skleníkových plynů lepším využitím primárních paliv.

 

Kontrola formálních náležitostí

Každá žádost o poskytnutí dotace je po registraci podrobena kontrole formálních náležitostí, což je jedna z úrovní výběru projektů. Ta spočívá v kontrole úplnosti žádosti a jejích povinných příloh, v kontrole formy předložení (elektronická, papírová), počtu předložených výtisků včetně podpisů oprávněných osob, razítek aj. Přesný výčet kritérií formálních náležitostí je vždy uveden v příslušných Pokynech pro žadatele a příjemce v příloze Výběrová kritéria.

 

Křížové financování

Financování, které umožňuje doplňkovým způsobem financovat aktivity projektu spadající do oblasti pomoci Evropského sociálního fondu (ESF) v rámci programu, který je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), pokud jsou takové aktivity nezbytné pro uspokojivé provádění projektu a přímo s ním souvisí.

 

Logický rámec (též „log-frame“)

Logický rámec přehledně zmapuje záměry projektu, jeho očekávání a uvádí je do souladu s konkrétními výstupy a činnostmi spojenými s realizací projektu. Je to postup, s jehož pomocí je možné stručně, přehledně a srozumitelně popsat projekt. Logický rámec slouží příjemci i jako nástroj průběžného sledování postupu realizace projektu.

 

Malý podnik

Za malý podnik se považuje podnik, který splňuje následující kritéria:

·         zaměstnává méně než 50 zaměstnanců,

·         jeho roční obrat nebo bilanční suma jeho roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. Při stanovení počtu zaměstnanců a výpočtu ročního obratu nebo bilanční sumy rozvahy je nutné zohlednit údaje partnerských nebo propojených podniků (existují-li) a to způsobem, který stanoví právní předpisy ES.

 

Marketingový mix

Soubor taktických nástrojů, které může poskytovatel určitých služeb a produktu využívat pro zvýšení konkurenceschopnosti svého produktu, služby a pro jeho prosazení na trhu. Jedná se o charakteristiku tzv. 4P – produkt (product), cena (price), místo (place) a propagace (promotion).

 

Minimální bodová hranice

Bodová hranice, kterou musí projekt (resp. Žádost o poskytnutí dotace) v rámci jeho hodnocení dosáhnout, aby mohl být financován z daného operačního programu.

 

Minimální hranice celkových způsobilých výdajů

Minimální výše celkových plánovaných způsobilých výdajů projektu. Projekty, jejichž způsobilé výdaje jsou nižší, než je stanová minimální hranice způsobilých výdajů, nejsou způsobilé k financování a nemohou získat dotaci. Hranice je vždy uvedena přímo ve Výzvě.

 

Místo realizace projektu

Udělení dotace není podmíněno místem oficiálního sídla žadatele, nýbrž realizací aktivit v příslušných vymezených územích pro jednotlivé oblasti podpory. Rozhodujícím kritériem posouzení způsobilosti jsou dopady projektu na dané území s přihlédnutím k povaze a smyslu projektu.

Monitorovací hlášení V průběhu realizace projektu příjemce předkládá monitorovací hlášení (vč. příloh) na formuláři uvedeném v příloze Pokynů. Monitorovací hlášení je příjemce povinen podávat každých šest měsíců.
Obsahem hlášení jsou údaje o realizaci projektu, výstupech, financování projektu, problémech vzniklých při realizaci projektu, návrhy na změny v projektu, plnění monitorovacích indikátorů apod.

Monitorování Sběr, třídění, agregování, ukládání informací o postupu realizace programu a následné vyhodnocování průběhu programu a projektů realizovaných v rámci programu v konfrontaci se stanoveným plánem.

 

Nestátní neziskové organizace (NNO)

Dle platné české legislativy NNO nabývají těchto institucionálních forem:

·         občanské sdružení a jejich organizační jednotky,

·         nadace a nadační fond,

·         obecně prospěšná společnost,

·         církevní právnické osoby

·         zájmová sdružení právnických osob

 

Nezpůsobilé výdaje

Jedná se o výdaje, které nemohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů, a to v souladu s článkem 56 nařízení Rady (ES) č. 1083/2000, s nařízením Komise (ES) č.1828/2006 a v souladu s Pravidly způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007-2013. Nezpůsobilé výdaje nejsou uvedeny mezi způsobilými výdaji v prováděcím dokumentu operačního programu či dané výzvě. Pokud tyto výdaje v projektu existují, musí být vykázány v rozpočtu a ve finančním plánu projektu a jsou vždy financovány z vlastních zdrojů žadatele.

 

Oblast podpory

Podrobnější členění prioritních os vymezující, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní

osy podpořeny.

 

Osoba pověřená jednáním se SFŽP ČR

Osoba zplnomocněná statutárním zástupcem žadatele k jednání se SFŽP ČR ve věci příslušné žádosti, tj. ve vztahu k podání žádosti do OPŽP:

– k poskytování a přebírání dokumentů a veškerých dat a informací v souvislosti s příslušnou žádostí,

– k parafování stran vytištěného formuláře žádosti z prostředí Bene-fi ll,

– případně k dalším úkonům, ke kterým byla statutárním zástupcem taxativně zplnomocněna,

– při případných opravách, doplnění žádosti apod. se pracovníci SFŽP ČR obracejí na tuto osobu.

 

Podlimitní veřejná zakázka

Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota dosahuje nejméně těchto finančních limitů, 6 mil. Kč v případě stavebních prací a 2 mil. Kč v případě dodávek a služeb, a zároveň nedosáhne prahových hodnot pro nadlimitní veřejné zakázky. (U dotovaného zadavatele platí tyto limity pro nadlimitní veřejné zakázky:

·         u veřejné zakázky na služby výše 5.857.000,- Kč;

·         u veřejné zakázky na stavební práce výše 146.447.000,- Kč.)

 

Projekt

Časově ohraničená cílená činnost prováděná příjemcem podpory za účelem dosažení požadovaného výsledku v rámci programu. Jedná se o konkrétní akce realizované příjemcem podpory a spolufinancované z prostředků EU (ERDF, ESF, FS) a z národních veřejných zdrojů.

 

Projektová žádost (Žádost o poskytnutí dotace)

Projektovou žádost (formulář) vyplňuje žadatel a předkládá ji s cílem získat finanční podporu z operačního programu. Projektová žádost je elektronický formulář nebo se využívá kombinace elektronického formuláře a papírových příloh žádosti. Projektová žádost musí být zpracována v souladu s podmínkami operačního programu. Projektová žádost se předkládá ve stanoveném termínu (v době výzvy) na adresu uvedenou ve výzvě. Projektová žádost vždy obsahuje: údaje o žadateli; informace o projektu; rozpočet a financování projektu; soulad projektu s horizontálními prioritami; prohlášení o podpoře "de minimis"; Poznámka: u některých operačních programů je možné se setkat s tzv. "registrační žádostí" a "plnou žádostí." Registrační žádost obsahuje pouze základní informace o projektu a o žadateli. Pokud je vyhodnocena ze strany odpovědného orgánu jako přijatelná (vyhovující podmínkám programu), může se žadatel pustit do vyplňování tzv. plné žádosti, která již obsahuje všechny požadované náležitosti.

 

Projektový cyklus

Projektový cyklus zahrnuje celý proces od promyšlení projektového záměru, nalezení vhodného dotačního titulu a zdroje financování, zpracování žádosti, předložení žádosti k posouzení, uskutečnění projektu a administrace po vyhodnocení projektu.

 

Projektový záměr

Projektový záměr je konkrétní představa o budoucím projektu. Pokud si žadatel napíše projektový záměr na papír, mělo by se jednat přibližně o dvoustránkový dokument, který podává základní informace o projektu - cíle projektu, zdroje financování, způsoby realizace, časový harmonogram a předpokládané výstupy projektu.

 

Projekty vytvářející příjmy

Projektem vytvářejícím příjmy se v souladu s čl. 55 obecného nařízení rozumí jakýkoli projekt, jehož předmětem je poskytování služeb nebo prodej výrobků, a to včetně projektů

·         zahrnujících investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo

·         zahrnujících prodej nebo pronájem pozemků či budov, nebo jiné poskytování služeb za úplatu.

Způsobilé výdaje se snižují o tyto příjmy při podání žádosti o poskytnutí dotace, pokud jsou známy, nejpozději však v okamžiku podání poslední žádosti o platbu.

 

Propagace

Efektivní komunikace s cílovými skupinami. Úlohou propagace je přesvědčit potenciální zákazníky o výhodách produktu. Mezi hlavní nástroje propagace patří reklama, katalogy, média, reklama na místě, osobní prodej atd.

 

Publicita projektu

Legislativa Evropského Společenství stanovuje povinnosti příjemců ve vztahu k informačním a propagačním opatřením projektu, které musí příjemci bezpodmínečně plnit (např. užití vlajky EU, loga fondu apod.). Příjemce má povinnost vhodným způsobem informovat veřejnost o podpoře získané z fondů.

 

Rekuperace

Rekuperace je proces přeměny kinetické energie dopravního prostředku zpět na využitelnou elektrickou energii při elektrodynamickém brzdění. Tato energie se buď ukládá do akumulátorů přímo v dopravním prostředku, nebo se vrací do napájecí soustavy (na rozdíl od elektrodynamického brzdění bez rekuperace, kdy se získaná energie maří v odpornících). Rekuperace se využívá zejména u kolejových vozidel s elektrickou trakcí (tramvaje, metro, elektrické jednotky a elektrické lokomotivy), ale je možné se s ním setkat i u vozidel silničních nebo s hybridní trakcí (např. hybridní lokomotivy, nebo elektromobily či hybridní automobily).
Výhodou rekuperace je úspora energie a snížení ztrát, neboť se energie spotřebovaná na uvedení vozidla do pohybu částečně získává zpět. Úspora se projevuje v městské a příměstské dopravě, nebo při posunu na železnici, kdy dochází často k zastavení a rozjezdům vozidla a navíc je snadné získanou energii okamžitě využít (viz dále). Její výhody se uplatní např. u běžných osobních, ale hlavně nákladních vlaků, které mají hmotnost v řádech tisíců tun a při jejich brždění jde získat relativně nejvíce energie zpět.
Elektrodynamicky jsou bržděny pouze hnané nápravy spojené s trakčním elektromotorem (lokomotiva). Takto jsou bržděny i mnohé pístové motorové lokomotivy na fosilní paliva s elektrodynamickým přenosem výkonu, energie však není vracena do sítě, ale likvidována v tepelných odpornících na střeše lokomotivy.
Problémem je nutnost získanou energii uložit nebo okamžitě zpracovat jinde. Z provozního hlediska je nejednodušší energii uložit do akumulátorů a pak ji využít např. k opětovnému rozjezdu, ale toto řešení vyžaduje akumulátorové baterie, které výrazně zvyšují hmotnost vozidla a mají omezenou kapacitu. Dalším řešením je energii vrátit zpět do trakční sítě prostřednictvím trolejového vedení (případně prostřednictvím napájecí kolejnice). To vyžaduje, aby byl v daném napájecím obvodu přítomen jiný dopravní prostředek, který tuto energii spotřebuje, nebo aby byla trakční síť schopna energii akumulovat (např. opět pomocí akumulátorové baterie, nebo pomocí setrvačníku).

 

Rovné příležitosti

Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví (tzv. genderové hledisko), rasy, etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Více viz pojem „horizontální témata“.

 

Rozpočet projektu

Rozpočet projektu popisuje strukturu financování projektu v jednotlivých letech realizace včetně členění celkových výdajů na způsobilé a nezpůsobilé. V rozpočtu projektu se uvádí tzv. veřejné financování, tj. podíly, kterými do rozpočtu projektu přispějí fondy EU nebo státní, krajské, městské a obecní rozpočty. Nutné je poskytnutí informace o podílu soukromého spolufinancování žadatele a úvěrech a půjčkách souvisejících s realizací projektu. Rozpočet je obvykle součástí Žádosti o poskytnutí dotace.

 

Solární energie

Sluneční energie (sluneční záření, solární radiace) představuje v nějaké formě drtivou většinu energie, která se na Zemi nachází a využívá. Vzniká jadernými přeměnami v nitru Slunce. Vzhledem k tomu, že vyčerpání zásob vodíku na Slunci je očekáváno až v řádu miliard let, je tento zdroj energie označován jako obnovitelný.

 

Střední podnik

Definice středního podniku je uvedena v doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úřední věstník EU L 124 ze dne 20. května 2003, str. 36), výňatek z tohoto doporučení je uveden v Příloze I nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001, pokud jde o rozšíření jeho oblastí působností tak, aby zahrnovalo podporu pro výzkum a vývoj.  Střední podnik je definován následovně:

·         zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a více než 50,

·         jeho roční obrat je vyšší než 10 milionů a nepřesahuje 50 milionů EUR nebo bilanční suma jeho roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.

Při stanovení počtu zaměstnanců a výpočtu ročního obratu nebo bilanční sumy rozvahy je nutné zohlednit údaje partnerských nebo propojených podniků (existují-li) a to způsobem, který stanoví výše uvedené právní předpisy ES.

 

Tepelné čerpadlo

Tepelné čerpadlo je stroj, který čerpá teplo z jednoho místa na jiné vynaložením vnější práce. Obvykle je to z chladnějšího místa na teplejší. Čím menší rozdíl teplot musí tepelné čerpadlo překonávat, tím méně energie spotřebuje. Tepelné čerpadlo je základem řady strojů a zařízení:

- chladnička a mraznička
- klimatizace některé druhy vytápění

 

Velký podnik

Podnik, který nesplňuje definici malého a středního podniku tak, jak je uvedena v doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úřední věstník EU L 124 ze dne 20.5.2003, str. 36). Veřejná podpora Veřejnou podporou se rozumí každá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Za státní prostředky se na základě judikatury ES považují i ostatní veřejné zdroje.  Podpora, která splňuje výše uvedená kritéria, je neslučitelná se společným trhem a tedy zakázaná. Z toho důvodu je při přípravě projektů financovaných z fondů EU (v našem případě ROP SČ) nutné posouzení z hlediska pravidel veřejné podpory.  Výjimka z obecného zákazu poskytování veřejné podpory může být povolena na základě tzv. blokových výjimek či na základě rozhodnutí Evropské komise. Podpora de minimis nemá dopad na hospodářskou soutěž, ani neovlivňuje obchod mezi členskými státy Evropské unie (vzhledem ke své limitované výši), a proto není při dodržení všech ustanovení daných příslušným nařízením EK považována za veřejnou podporu.  Více viz hesla „de minimis“ a „bloková výjimka“.

 

Veřejná zakázka

Veřejnou zakázku definuje zákon č. 137/2006 Sb. § 7.

Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem (v našem případě zadavatel = žadatel) a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle zákona č. 137/2006 Sb., musí být realizována na základě písemné smlouvy.


Veřejné zakázky podle předmětu dělí na:

·         Veřejné zakázky na dodávky – § 8

·         Veřejné zakázky na stavební práce – § 98

·         Veřejné zakázky na služby – § 10 8

Veřejné zakázky se podle výše jejich předpokládané hodnoty děli na:

·         Nadlimitní veřejné zakázky – § 12 odst. 18

·         Podlimitní veřejné zakázky – § 12 odst. 5. 8

·         Veřejné zakázky malého rozsahu – § 12 8odst. 6.

 

Výběrové řízení

Při zadávání veškerých zakázek spolufinancovaných z prostředků ROP SČ jsou zadavatelé povinni postupovat v souladu s právem ČR a EU a tedy zakázky zadávat prostřednictvím různých typů výběrových řízení. Ve výběrovém řízení musí být dodrženy zásady transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace.    

 

Zakázka na dodávky

Zakázkou na dodávky se rozumí zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci (zboží) zadavatelem, a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing). Za zakázku na dodávku se rovněž považuje zakázka na dodávku energií (tepla, vody, elektřiny, plynu).
Za zakázku na dodávky je třeba rovněž považovat zakázku, pokud je jejím předmětem vedle samotného pořízení věci (zboží) i poskytnutí služby, přičemž tato služba spočívá v umístění, montáži nebo uvedení takové věci (zboží) do provozu za předpokladu, že poskytnutí služby není základním účelem zakázky (např. dodávka telefonní ústředny spolu s jejím napojením do sítě – tedy službou, kdy napojení do sítě není základním účelem zakázky, tím je dodávka telefonní ústředny), avšak poskytnutí služby je nezbytné ke splnění zakázky na dodávky.

 

Zakázka na služby

Zakázkou na služby se rozumí zakázka, která není zakázkou na dodávky nebo zakázkou na stavební práce. Zakázkou na služby je tedy jakákoliv zakázka, kterou nelze kvalifikovat jako zakázku na dodávky nebo zakázku na stavební práce.

 

Zakázka na stavební práce

Zakázkou na stavební práce se rozumí:

Provedení stavebních prací týkajících se některé z činností uvedených v příloze č. 3 zákona. Pokud je tedy předmětem zakázky plnění týkající se některé z činností uvedených v příloze č. 3 zákona, bude taková zakázka považována za zakázku na stavební práce bez ohledu na skutečnost, jaký výsledek má být stavebními činnostmi dosažen (např. oprava, úprava, údržba či zhotovení nové stavby).  Provedení stavebních prací podle předchozího odstavce a současně i s nimi související projektová nebo inženýrská činnost. Související služby (projektová a inženýrská činnost mají charakter služby) jsou v takovém případě pro účely určení druhu zakázky započítávány do předpokládané hodnoty těchto stavebních prací.  Zhotovení stavby ve smyslu stavebního zákona. V této kategorii zakázek na stavební práce je klíčové, aby stavba jako celek byla schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci; v opačném případě je nutné zkoumat jednotlivé činnosti a zjistit, jestli spadají do přílohy č. 3 zákona či nikoliv. Tato stavba může být výsledkem stavebních či montážních prací, přičemž do předpokládané hodnoty zakázky na stavební práce se započítají i související projektové a inženýrské služby, pokud jsou současně se zhotovením stavby zadavatelem zadávány.  Do předmětu zakázky na stavební práce též spadají veškeré dodávky a služby nezbytné k provedení předmětu zakázky, a to jsou-li poskytovány společně se stavebními pracemi. To v praxi znamená, že veškerá plnění, která by samostatně byla dodávkou či službou, budou při splnění podmínek podle předchozí věty automaticky zahrnuta do předpokládané hodnoty stavebních prací.  Za zakázku na stavební práce se považuje rovněž zakázka, kdy zadavatel pořizuje určité stavební práce s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba.

 

Zakázky malého rozsahu

Při zadávání zakázek malého rozsahu se nepostupuje podle zákona č. 137/2006, ale podle zvláštních pravidel.
Zakázky malého rozsahu se dělí na:

·         Zakázky na dodávky spolufinancované z prostředků, jejichž celková předpokládaná hodnota nedosáhne 2.000.000,-Kč bez DPH,

·         Zakázky na služby spolufinancované z prostředků, jejichž celková předpokládaná hodnota nedosáhne 2.000.000,-Kč bez DPH,

·         Zakázky na stavební práce spolufinancované z prostředků, jejichž celková předpokládaná hodnota nedosáhne 6.000.000,-Kč bez DPH.

 

Způsobilé výdaje

Výdaje vynaložené v rámci projektu na stanovený účel a v rámci období stanoveného ve Smlouvě o poskytnutí dotace, které jsou v souladu s příslušnými právními předpisy ES a ČR, s Pravidly způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze SF s FS na programové období 2007 – 2013 a s pravidly ROP NUTS 2 Střední Čechy pro způsobilé výdaje.

Žadatel Subjekt žádající o dotaci prostřednictvím Žádosti o poskytnutí dotace.

 

Způsobilé výdaje celkové OPŽP ČR

Souhrn všech výdajů vztahujících se k projektu, které jsou vynaloženy v souladu s cíli příslušné oblasti podpory v rámci OPŽP, jsou přímo a výhradně spojeny s realizací projektu a jsou součástí jeho rozpočtu, jsou řádně doloženy účetními doklady (tj. zejména fakturou, kupní smlouvou, leasingovou smlouvou, odpisovým plánem, pokladním dokladem apod.), jsou prokazatelně zaplaceny ze strany příjemce podpory s výjimkou věcných příspěvků a jsou uskutečněny po termínu způsobilosti, kterým je datum akceptace žádosti Státním fondem životního prostředí ČR (pokud není v ID OPŽP stanoveno jinak) – podrobněji viz ID OPŽP, kapitola 5. Výše způsobilých výdajů se u projektů generujících příjem sníží o výši příjmů vygenerovaných projektem v referenčním období.

PODROBNOSTI:

-Propagační opatření

Za způsobilé výdaje v rámci projektu jsou považovány náklady na propagační opatření (billboardy, pamětní desky), které byly vynaloženy v přímé vazbě na projekt a v souvislosti s požadavky na zajištění propagace a informovanosti v rámci OPŽP dle článku 8 Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006. U projektů, které čerpají podporu dle obecného nařízení o blokových výjimkách č.800/2008 (GBER) nebo Pokynů pro životní prostředí, jsou náklady na propagační opatření považovány též za způsobilé.

-DPH

DPH je považováno za způsobilý výdaj v případě, že konečný příjemce není plátcem DPH nebo nemá nárok na odpočet DPH na vstupu u činnosti, která je předmětem podpory v rámci OPŽP.

-Projektová příprava

Za způsobilé výdaje v rámci projektové přípravy jsou považovány náklady na zpracování:

􀂃 projektové dokumentace pro územní řízení,

􀂃 projektové dokumentace (dle § 2 Vyhlášky č. 499/2006),

􀂃 zadávací dokumentace dle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (pouze zadávací dokumentace na realizaci daného opatření, nikoliv na přípravu projektu a odborný dozor či správce stavby) včetně organizace zadávacího řízení,

􀂃 dokumentace pro provádění stavby (dle § 3 Vyhlášky č. 499/2006),

􀂃 studie proveditelnosti (je-li požadována),

􀂃 dalších podkladových studií a analýz dle specifických požadavků jednotlivých priorit a typu projektu (Hydrogeologický průzkum, Odborný posudek, Analýza rizik, Rozptylová studie, Energetický audit, atd.),

􀂃 finanční a ekonomické analýzy (je-li požadována),

􀂃 zpracování žádosti, včetně zajištění nezbytných dokladů k žádosti .

Výdaje na přípravu projektu lze považovat za způsobilé max. do výše 7 % (dříve), nyní je to pouze 5 % z celkových způsobilých přímých realizačních výdajů a do výše 20 mil. Kč u všech prioritních os. Výše uvedené náklady na projektovou přípravu jsou způsobilé v případě dodržení následujících podmínek:

1. akceptace příslušné projektové žádosti v rámci OPŽP,

2. uskutečnění nákladů na přípravu projektu ne dříve než 24 měsíců před předložením žádosti, vždy však po datu 1.1.2007,

3. dodržení povinností a pravidel při výběru zpracovatele přípravné projektové dokumentace a žádosti v souladu s platným zněním zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách,

4. schválení investičního projektu řídícím orgánem k podpoře a vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. U projektů, které čerpají podporu dle obecného nařízení o blokových výjimkách č. 800/2008 (GBER) nebo Pokynů pro životní prostředí, jsou náklady na projektovou přípravu vzniklé před akceptací žádosti považovány za nezpůsobilé. Jako způsobilé výdaje v rámci projektové přípravy nelze uznat tu část ceny (odměny zpracovatele), jejíž úhrada je podmíněna přiznáním podpory.

-Technický dozor / Správce stavby

U projektů s celkovými investičními náklady nad 10 mil. EUR bude vyžadována činnost správce stavby v rozsahu doporučeném příslušnou knihou FIDIC. Náklady na jeho činnost jsou způsobilé maximálně do výše 6 % z celkových způsobilých přímých realizačních výdajů. U ostatních projektů lze uplatnit náklady na činnost odborného technického, nebo autorského dozoru do výše 4 % z celkových způsobilých přímých realizačních výdajů projektu. U projektů, které čerpají podporu dle obecného nařízení o blokových výjimkách č.800/2008

(GBER) nebo Pokynů pro životní prostředí, jsou náklady na technický dozor / správce stavby považovány za nezpůsobilé. Náklady na technický nebo autorský dozor nelze zahrnout do způsobilých výdajů v případě projektů realizovaných formou osobních nákladů. V případě projektů realizovaných částečně dodavatelským způsobem a částečně formou osobních nákladů lze náklady na technický nebo autorský dozor zahrnout do výše 4 % z té části celkových přímých způsobilých výdajů, která bude určena na financování té části projektu, která bude realizována dodavatelsky.

-Nákup pozemků a staveb

Výdaje na nákup pozemků jsou považovány za způsobilé u všech prioritních os do výše 10 % z celkových způsobilých přímých realizačních výdajů projektu s výjimkou priority 6, u které ve výjimečných a náležitě odůvodněných případech může Řídící orgán povolit vyšší procentní sazbu. Limity způsobilosti výdajů na nákup staveb jsou specifikovány dle potřeb jednotlivých priorit. Způsobilé jsou náklady na nákup pozemků a staveb po doložení znaleckého posudku dle zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku, který nesmí být starší 6 měsíců od data akceptace projektu. Zároveň je způsobilý pouze takový náklad na nákup pozemků a staveb, který byl uskutečněn ne dříve než 12 měsíců před datem předložení žádosti o podporu. U nákupů staveb jsou způsobilé náklady po doložení čestného prohlášení, že současný či některý z předcházejících vlastníků stavby neobdržel v posledních pěti letech před registrací žádosti dotaci z veřejných zdrojů na nákup dané stavby. Výdaje na nákup pozemků / staveb jsou dokládány fakturou nebo kupní smlouvou a bankovním výpisem a vedeny v účetnictví

příjemce podle článku 9.1.9.

-Vícepráce

Za vícepráce jsou považovány práce, dodávky a/nebo služby, které nejsou zahrnuté v předmětu díla dle smlouvy a zhotovitel se s objednatelem dohodl na jejich provedení. V souvislosti s vícepracemi dochází ke vzniku vícenákladů, jimiž je každé překročení jednotlivé položky výkazu výměr u stavebních prací, v případě dodávek či služeb potom každé překročení jednotlivé položky seznamu dodávek či služeb. Položkové vícenáklady (vícepráce) lze ze strany příjemce nárokovat pouze v případech, kdy se jedná o objektivní, věcně správné a nepředvídatelné náklady vzešlé na straně příjemce podpory, nutné pro realizaci díla a tedy k naplnění cílů a parametrů projektu a jsou pokryty projektovou/rozpočtovou rezervou, která je zahrnuta přímo do smlouvy o dílo, přičemž je náležitě odvozena od rezervy dané v Registračním listu, resp. v žádosti o podporu. Vícepráce jsou způsobilé do výše rezervy, jejíž maximální výše je stanovena odlišně dle specifik oblastí podpory jednotlivých priorit. Vícenáklady nad rámec rezervy definované Rozhodnutím o poskytnutí dotace jsou považovány za nezpůsobilý výdaj. Vícenáklady na činnost správce stavby jsou vždy nezpůsobilým výdajem.

-Méněpráce

Za méněpráce jsou považovány práce, dodávky a/nebo služby, které jsou zahrnuté v předmětu díla dle smlouvy o dílo a jejich cena je zahrnuta ve sjednané ceně a nebyly provedeny. Vícepráce lze hradit do výše méněprací, pouze pokud méněpráce nemají za následek nesplnění cílů a parametrů projektu, nebo do výše projektové rezervy, pokud je pro danou oblast podpory navržena.

-Věcné příspěvky – poskytnutí pozemků a nemovitostí

Věcné příspěvky mohou být v souladu s článkem 56 Obecného nařízení považovány za výdaje vynaložené příjemci při provádění operací, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) hodnota věcného příspěvku musí být doložena znaleckým posudkem dle zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku, který nesmí být starší 6 měsíců od data akceptace žádosti (hodnota věcného příspěvku může být nezávisle vyhodnocena a zkontrolována)

b) spolufinacování z ERDF/FS nepřevyšuje celkové způsobilé výdaje po odečtení hodnoty věcných příspěvků

Věcné příspěvky lze uplatnit v pouze v prioritní ose 7.

-Osobní náklady (práce svépomocí)

Osobní náklady (práce svépomocí) lze považovat a finančně dokladovat jako způsobilé pouze v oblastech podpory 1.1.4., 4.2 (pouze pro projekty inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst a kategorizace priorit pro výběr nejzávažněji kontaminovaných míst k sanaci), 6.1., 6.2. a v prioritních osách 5, 7 a 8. Výdaje realizované formou osobních nákladů (práce svépomocí) jsou dokládány a vedeny v účetnictví příjemce podle článku 9.1.9.

-Přímé realizační výdaje

Přímé realizační výdaje jsou výdaje dle jednotlivých prioritních os přímo přispívající ke splnění cílů příslušného projektu. Do přímých realizačních výdajů lze zahrnout i náklady na dokumentaci skutečného provedení.

 

 

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz

 

 

 

 

 

TOPlist